Přinášíme rozhovor s výraznou a bezesporu originální osobností české elektronické scény Petrem Pea

Ahoj, jsi první, kdo tomuto ezinu poskytl rozhovor. Jaký je tvůj pohled na českou scénu producentů elektronické hudby?

P.Pea: Ahoj, díky za důvěru. Můj pohled je určitě zainteresovaný, protože se sám snažím přispět svou troškou do mlýna a vím, že i v té naší domácí louži existují perličky “na dně”. Až na pár výjimek se ale obávám, že česká scéna má hodně co dohánět a to i přesto, že Loděnice – “Mekka” všech vinyl DJs na světě – leží u nás. Možná je to proto, že jako národ stále nemáme svého Paul van Dyka či moderního Josefa Vejvodu, který by nás znovu proslavil po světě nějakou pěknou tralalánkou. Nebo víte už o někom?

Myslíš, že mladí talentovaní tvůrci mají dost šancí ke svému zviditelnění, pomineme-li djing? Co by jsi jim případně doporučil?

P.Pea: Uzamykatelnou místnost nejlépe s akustickým odhlučněním, dobré monitory, několikery sluchátka. Jedna věc je něco složit, aby to hrálo, další pak docílit, aby to kromě toho i znělo. Samozřejmě, následný mastering ve studiu dokáže zvuk lehce povýšit, ale ze špatného vstupu dobrý výstup neudělá nikdo.  Jo a v té místnosti trávit večery, noci i celé víkendy .

Kdo tohle už zná a má “naskládáno”, ať hodně se svou tvorbou otravuje okolí, aby poskytlo zpětnou vazbu nutnou k dalšímu zlepšování se. Neznám dobrého spokojeného producenta, pokud je někdo spokojený s tím co tvoří, je to blb. To, že bez internetového profilu je každý producent prakticky neviditelný, asi ani nemá cenu rozepisovat…

Pocházíš z jižní Moravy, ovlivnilo tě toto prostředí co se týče vlastní produkce? Jaké byly tvoje začátky?

P.Pea: Jako malého kluka mě uchvátil zvuk silného dieselového motoru puštěného na volnoběh… A začínal jsem na velké kýble, do kterých se sbírají hrozny, tak mě asi to prostředí trochu ovlivnilo. Později jsem poznal Depeche Mode, což na konci 80. let znamenalo jasné vydělení se od metalistů! Pak začalo vysílat OK3, kde jsem viděl dokument o EBM a house v Belgii. Přišel první počítač Didaktik M, na kterém jsem si v basicu s použitím pár assemblerovských rutin naprogramoval 3kanálový hudební editor, který mi cvrlikal první hudební pokusy. Spolužák mě seznámil s trackovanou muzikou (formátu .mod, .s3m, .xm, atd.) šířenou hlavně mezi Amigisty, on sám měl doma “komodora” C64, na kterém jsem viděl první undergroundové “techno videoklipy”. Totálně mě pak dostalo vysílání stanice FM4 z Rakouska, která o večerech hrála to nejaktuálnější ze světové nezávislé elektronické scény. Poslechl jsem si kompilaci Tresor a bylo vymalováno.

Vnímáš rozdíl mezi posluchači elektronické hudby na Moravě a tady v Praze? Mám pocit, že na Moravě vzniká hudba temnější povahy, kdežto pražská scéna je taková míň náročná, prostě happy.

P.Pea: Myslím, že se to už nedá takto říct. Spíš bych to viděl geograficky: v Praze víc frčí hudba z UK a takový ten belgicko-holandský house, Brno se shlédlo v Německu a ráznějších beatech obecně. O náročnosti snad v hudbě pro masy nemá smysl debatovat.  V Praze znám hodně skvělých minimal DJs věrných svému zvuku, který se zde ale nesmí hrát. A v Brně je kolikrát problém jít na cokoli jiného než techno či minimal. A jak k tomu přijdou elektro řezníci nebo nedejbože vyznavači downtempa!?

Který český producent tě v poslední době zaujal a proč?

P.Pea: Zas a znova mě dokáže zaujmout Shamot, protože to prostě umí. Jeho doménou jsou experimentální výlety dost daleko za techno i minimal, kvalitní mašinkový zvuk, propracované aranže a plno neotřelých nápadů. Doporučuji všem poslechnout si něco z jeho tvorby.

Nemáš pocit, že z mnoha kdysi okrajových stylů elektronické hudby se dnes stal mainstream? Ať už v dobrém či zlém smyslu.

P.Pea: Nevím, jak je myšleno to “dnes”, ale pokud se budeme bavit o ryzí současnosti, mám naopak pocit, že mainstream se zcela jasně vydělil např. proti temnému technu, které možná před deseti lety válcovalo ostatní styly a nikdo to nechápal. Takže underground je zpět v podzemí a scéně začínají vládnout diskošky a popíky, jako to vždycky bylo.

Prozraď nám tvoji pomyslnou TOP5 ve tvých soukromých sluchátkách.

P.Pea: Aktuálně vypadá následovně, bez pořadí:

Gui Boratto – The Glam – Original Mix

Mowree – Place Of Sound – Original Mix

Nogales & Maniera – Trompetentanz – Wire & Paul Rockseek Remix

Peter Pea – Untitled99 – Shamot Sweet Remix

P-ben – Escape – Original Mix

Na čem momentálně pracuješ?

P.Pea: V úzké spolupráci s Naked Records připravuji své druhé autorské EP Vinohrad a zároveň by mi mělo v nejbližší době vyjít EP Untitled99 s remixy od Elektrabela, projektu Kepy & Iary D a od již zmiňovaného Shamota. Za pomoci Petra Kopčila z rádia Kiss Publikum se do rozhlasového éteru po deseti letech vrátil můj pořad Overground, který můžete každý čtvrtý týden v měsíci naladit na rádiích sítě Kiss v Česku či stáhnout z webu Partymachine.cz, který tento projekt zastřešuje.

Co si myslíš o českých rádiích?

P.Pea: Nejlepší časy už byly. Je to teď bohužel velká bída, v Praze to ještě jakžtakž jde díky R1, Rádio Ethno a dalším menším bojovníkům, ale třeba Brno totálně skomírá, jediná schopná stanice nevalící nepřetržitou komerční vatu byla Student, ale kde té je konec. Samozřejmě, díky internetu je možné naladit si i několik domácích internet rádií s taneční muzikou, takže každý si může nějak vybrat. Já osobně nejraději poslouchám moskevské rádio DEEPMIX.RU, které má svůj vytříbený zvuk a hodí se jako super podklad k práci.

Jaký je tvůj názor na nezávislé projekty, jako je například tento ezin?

P.Pea: Mívají pěkné starty, ale často hodně krátké trvání. Takže přeju, ať vám vydrží tvůrčí úsilí i přes klacky hozené za běhu pod nohy… Přeju božskou trpělivost a nekonečnou inspiraci při plnění obsahem a hlavně spoustu unikátních přístupů a masívní feedback od čtenářů.

Děkujeme za rozhovor